Morava

O vinařské oblasti Morava by se dalo psát snad donekonečna a pořád by se dalo najít něco nového. Její historie je opravdu bohatá a ač se může někomu zdát na první pohled malá, v porovnání s jinými světovými oblastmi, nabízí nám toho víc než dost. Následující řádky budou opravdu stručným popisem této naší jedinečné lokality. Takže popořadě.

V České republice se nacházejí dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava.  Vinařskou oblast Čechy tvoří Litoměřická a Mělnická vinařská podoblast a vinařskou oblast Morava podoblasti Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Vinná réva se pěstuje na vinicích o rozloze asi 18 100 ha a vinařská oblast Morava zahrnuje 96 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Zbývající 4 % se nacházejí ve vinařské oblasti Čechy.

Hrozny z tuzemských vinic zpracovává okolo 800 registrovaných vinařství. Jedná se jak o velké firmy, tak i o malé rodinné podniky. Kromě nich zde nalezneme ještě mnoho drobných vinařů, kteří víno produkují jen pro vlastní potřebu, nebo pouze pěstují hrozny a prodávají je na zpracování jiným výrobcům.

Na Moravě se pěstují především bílé odrůdy (65 %) a v menší míře pak odrůdy modré (35%). Klima je zde převážně vnitrozemské s občasným vlivem vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového vzduchu z vnitrozemí. Vegetační období je o něco kratší než v západní Evropě. Ve většině let však vyniká vyšší tepelnou intenzitou v letních měsících. To umožňuje pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, z nichž vznikají vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v hroznech udrží a koncentruje větší množství rozmanitých aromatických látek. I díky tomu má oblast Morava obecně výborné podmínky pro pěstování bílých odrůd. Nejpěstovanějšími odrůdami jsou Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Ryzlink rýnský. Stejně tak k Moravě odnepaměti patří červená vína. Jejich chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou esenci doprovázenou ovocitým charakterem a zároveň dokážou být jemná a harmonická. Jihomoravská krajina a její unikátní přírodní podmínky vytvářejí základ pro jedinečný, a přitom různorodý charakter zdejších vín.

morava mapa

Vinařská oblast Morava se dělí na čtyři podoblasti:

Mikulovskou – 4 948 ha

Slováckou – 4 413 ha

Velkopavlovickou – 4 872 ha

Znojemskou – 3 182 ha

 

Mikulovská vinařská podoblast

Mikulovská vinařská podoblast je největší moravskou podoblastí podle počtu hektarů osázených vinic, nicméně se zde nachází nejméně vinařských obcí a viničních tratí. Krajině dominuje CHKO Pálava. Vápencové Pavlovské vrchy, jež jsou poslední výběžek stepí Panonie a jejích vápencových Alp, jsou vsazeny na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Klima je zde velmi teplé a suché. Půdy jsou převážně vápenité a na západním okraji této podoblasti nalezneme půdy pískové s příměsí jílu, ale i půdy sprašové. Z bílých odrůd se zde převážně pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, ale i Müller Thurgau, Chardonnay, Tramín červený nebo Pálava. Z modrých odrůd potom Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Zdejší podmínky více svědčí bílým odrůdám. I díky výborným polohám viničních tratí mají vína nezaměnitelný charakter. Bílá vína mají jemné až výrazné aroma, jsou plná, koncentrovaná, kořenitá, minerální a harmonická. U červených vín dominuje převážně jejich ovocnost.

Mikulovská vinařská podoblast je jedním z center vinařství v České republice a město Mikulov tvoří její přirozené středisko. Vynikající vinařské polohy však nalezneme nejen v bezprostřední blízkosti města, ale i v dalších okolních městech a obcích. Významného postavení mezi nimi získaly především Valtice. Ve sklepeních Valtického zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice Národní soutěže vín Salon vín ČR. Ve Valticích je i nejstarší vinařská škola. Význačné postavení díky kvalitě vín mají v rámci Mikulovské vinařské podoblasti mimo jiné také obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly nebo Brod nad Dyjí.

Za zmínku namátkově vybereme obce Perná, kde ve zdejší šlechtitelské stanici z roku 1946 byly vyšlechtěny bílé odrůdy Pálava a Aurelius, a Dolní Věstonice, kde ve zdejším muzeu s archeologickou expozicí můžeme spatřit kopiii sošky Věstonické venuše.

Pálava2

 

Slovácká vinařská podoblast

Slovácká vinařská podoblast má největší počet vinařských obcí i viničních tratí a nachází se v Jihomoravském a částečně i Zlínském kraji. Půdy jsou převážně jílovité, štěrkopískové a kamenité. Východ podoblasti pak tvoří předhůří Bílých Karpat a oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Takové půdy dobře udržující vláhu a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. Tento faktor přispívá u výsledného vína k dojmu vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Zmíněné podmínky vyhovují převážně burgundským odrůdám. Půda kamenitá a více záhřevná je pak vhodná pro odrůdu Ryzlink rýnský. Z bílých odrůd se zde pak dále setkáme s odrůdami zejména Müller Thurgau, Muškát moravský a Sylvánské zelené. V jižní části, především v Podluží, vytvaří teplé a suché podnebí společně s písčitými půdami vhodné podmínky pro pěstování modrých odrůd. Jmenujme především odrůdy Frankovka, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Výsledná červená vína jsou plná, výrazná a harmonická.

Severně nad Podlužím je členitý terén více kopcovitý a vinice jsou položeny výše. Vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů zde již není tak patrný. Proto zde vznikají vína sice plná, avšak se svěžím charakterem. Nalezneme zde dvě významná vinařská centra. Obec Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Při té příležitostí se hodí zmínit obec Moravská Nová Ves, kde byla vyšlechtěna odrůda Cabernet Moravia.

Hlavním vinařským centrem je zde ovšem město Bzenec. Zajímavostí je, že zde kdysi vzniklo jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo
bílým vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský. V Blatnici pod sv. Antonínkem pak vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. Závěrem zmíníme obec Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".
 

Petrov Plže 

 

Velkopavlovická vinařská podoblast

Velkopavlovická vinařská podoblast sousedí s ostatními třemi podoblastmi a v počtu hektarů vinic se řadí na druhé místo. Klima je zde převážně teplé a místní půdy obsahují vysoký podíl hořčíku. Viniční svahy mají převážně jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Nacházíme zde půdy převážně písčité, sprašové vyskytující se na vápenatých jílech, slínech a slepencích. Daří se zde především modrým odrůdám, které se pěstují přibližně na 42 % z celkové plochy vinic.  Jedná se převážně o odrůdy Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal nebo André. Červená vína jsou plná, harmonická a extraktivní a často se nechávají zrát v sudech. Z bílých odrůd se zde nejlépe daří odrůdám Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský nebo Muškát moravský. Bílá vína vynikají ovocnými, květinovými a kořenitými tóny.

Významnými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248.

Velké Bílovice se pak mohou se svými 710 ha vinic pyšnit titulem největší vinařské obce v ČR a pověstný je zejména i místní sklepní areál Belegrady čítající téměř 700 sklepů.

Za zmínku potom určitě stojí krajina zvaná Modré Hory, kterou tvoří pět vinařských obcí a která je známá produkcí červených vín špičkové kvality. Těmi jsou Velké Pavlovice, Bořetice, Kobylí, Němčičky a Vrbice. Velké Pavlovice se zapsaly do dějin vinařství i díky své šlechtitelské stanici, ve které vznikla i modrá odrůda André a kde začaly také práce na vyšlechtění bílé odrůdy Pálava a dalších. V Němčičkách pak nalezneme nejen vinohrady, ale také nejníže položený lyžařský vlek ve střední Evropě.

Velkopavlovicko

 

Znojemská vinařská podoblast

Je dle počtu hektarů vinic nejmenší moravskou vinařskou podoblastí ležící na jihozápadě vinařské oblasti Morava. Vyrábějí se zde svěží, aromatická, chuťově plná a kořenitá bílá vína. Nejčastěji jde o odrůdy Veltlínské zelené a Müller Thurgau, nicméně daří se zde i odrůdám Ryzlink rýnský, Sauvignon nebo Rulandské bílé. Velký vliv na tyto charakteristiky mají zdejší specifické klimatické podmínky. Chladný vítr z nedaleké Českomoravské vrchoviny a termoregulační vliv řek Dyje, Jevišovka a Jihlava. I díky tomu dochází k vysokým rozdílům v denních a nočních teplotách. Dále pak hraje důležitou roli široká škála půdních profilů. Nalezneme zde granitoidy, štěrkopísky, písky, spraše apod. Nesmíme ovšem zapomenout ani na modré odrůdy, zejména Svatovavřinecké a Frankovka, které se zde však pěstují v menší míře.

Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem, což dokládá spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Tyto vinice se nalézají v pásu od Kraví hory směrem na Hnánice.

Ze zajímavostí připomeňme jednu z nejstarších vinic na území České republiky, vinici Šobes, nedaleko obce Hnanice v Národním parku Podyjí, která se kvalitou svých vín řadí mezi vyhlášené vinice Evropy. Zajímavostí je také tzv. Genofond České republiky. Jde o vysázenou sbírku všech odrůd révy vinné ČR. Ve viniční trati Nad Sklepy ji udržuje nejstarší vinařská šlechtitelská stanice v ČR, založená v roce 1895 v obci Vrbovec, dnes působící pod názvem Ampelos.

šobes 

Žádné produkty značky Morava nebyly nalezeny...