Nejoblíbenějším vínem regionu Veneto (Benátsko) a Friuli – Venezia Giulia (Furlánsko – Julské Benátsko) je bezesporu perlivé víno Prosecco, které se zde pěstuje v celkem devíti provinciích. Světová poptávka po tomto lehce pitelném víně byla tak obrovská, že v roce 2008 bylo území jeho výroby účelově několikanásobně rozšířeno do dnešní podoby.

Aby výrobci ochránili své vzácné víno před napodobováním změnili jméno odrůdy na “Glera“ z její původní “Prosecco“, které bylo zaregistrováno jako geografický pojem.

Víno Prosecco musí obsahovat minimálně 85 % odrůdy Glera, ostatní povolené odrůdy jsou Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio, nebo Pinot Noir (vinifikován metodou výroby bílého vína). Prosecco se skoro vždy vyrábí ve dvou variantách perlivé a šumivé – frizzante a spumante, (hlavní rozdíly jsou v intenzitě perlení a tlaku uvnitř lahve), povolená je též varianta tichého vína – tranquillo.

Uvnitř rozsáhlé zóny, kde je povoleno označovat vína Prosecco DOC, se nachází dvě apelace DOCG. Conegliano Valdobbiadene Prosecco DOCG se nachází v kopcích v okolí měst Conegliano a Valsobbiadene, a Asolo Prosecco DOCG nacházející se v blízkosti města Asolo. Prosecco Superiore je vždy šumivé – spumante a pochází pouze z těchto dvou DOCG apelací. Od roku 2020 je v rámci apelace DOC povoleno vyrábět růžové Prosecco z odrůdy Glera a Pinot Noir.

Zatímco značná část hroznů pro výrobu Prosecco DOC je mnohdy pěstována v nížinatém rovinatém terénu, Prosecco DOCG Superiore se vyrábí výhradně z hroznů pěstovaných v kopcovitém terénu v okolí měst Conegliano, Valdobbiadene a Asolo. Strmý terén neumožňuje využití mechanických strojů, a proto musí být veškeré práce ve vinici prováděny ručně.

Pojmy jako Cartizze a Rive jsou právem připisovány těm nejlepším polohám. Jedná se o názvy kopců na jejichž strmých stráních se hrozny pěstují. Záměrem je zde odlišit od sebe jednotlivé polohy a zdůraznit jejich odlišný terroir (mikroklima, půdní profil, členitost terénu). Mezi špičku se řádí Cartizze, které je bráno jako takové “Grand Cru“ mezi zdejšími polohami.

Zatímco tradičně bylo nejvyhledávanější právě Prosecco z vrchu Cartizze ve Valdobbiadene, nyní roste zájem o “na kost“ suchou verzi col fondo (doslovný překlad "se dnem", někdy také vyjadřováno pojmem "sur lie"), prodávanou “na kalech“, tedy se sedimentem v láhvi.

Na rozdíl od Champagne a Franciacorta DOCG se Prosecco obvykle vyrábí metodou Charmat – Martinotti, při které sekundární fermentace neprobíhá v jednotlivých lahvích, ale ve velkých tlakuvzdorných nerezových tancích. Proces výroby je tím jednodušší a méně finančně náročný. Výroba vína se pohybuje od 30 dní, pro levnější varianty, až po několik měsíců pro kvalitnější a expresivnější vína. V rámci apelace DOCG je také povolena výroba klasickou metodou sekundární fermentace v lahvi, známá v Itálii jako “Metodo Classico“.

Prosecco se dělí podle obsahu zbytkového cukru na:

Brut: 0-12 gramů cukru na 1 litr (nejznámější a nejvíce rozšířené)

Extra Dry: 12-17 gramů cukru na 1 litr (tradiční)

Dry: 17-32 gramů cukru na 1 litr (nejméně rozšířené)

Demi Sec: 32-50 gramů cukru na 1litr

Prosecco Asolo DOCG prozatím jako jediné označuje svá vína také jako Extra-Brut (0-6 gramů cukru na 1 litr)

Obliba Prosecca nadále roste a zatímco v roce 2008 se výroba pohybovala okolo 150 milionu lahví, dnes se toto číslo blíží k hranici 600 milionu lahví a tím v produkci předběhlo i samotnou Champagne.